Telefonní budka
Stu se v NY živí jako publicista – celej den s mobilem, volá na různý strany, tam řekne malou lež, pak zavolá konkurenci atd. Prostě drobné lži a podvůdky ho drží nad vodou a on si nemyslí, že je něco špatně. A každý den, v přesně stejný čas, zavolá ze stejné budky své milence (a předtím si sundá snubní prsten.) Až jednou mu do budky někdo zavolá a v podstatě mu oznámí, že na něj míří ostřelovačkou a chce ho zabít - a ani to není první takový případ – tento „mstitel“ už několik podobných podvodníčků potrestal...
Protože je Stu uvězněn v jediné budce na 8 avenue, tak si z ní chtějí zavolat i místní štětky. Bohužel Stou nesmí zavěsit (pokud chce přežít, samozřejmě), takže si nakonec zavolají pasáka, a ten začne basebalkou budku demolovat, a je tajemným ostřelovačem zastřelen.... Vražda padá na Stua (štětky viděl glocka v zadní kapse), takže přijíždí policie a (samozřejmě i) novináři. A o případu se dozví jak manželka, tak milenka – bezejmenný hlas v telefonu Stua postupně donutí přiznat se ke všemu, k nevěře i podvodnému způsobu života... Policie (resp. jeden policista) ale tuší, že na tomto případu je něco divného, a váhá se zásahem. Stu mezitím nenápadně vytočí mobilem manželku, aby policie slyšela, o čem se baví s ostřelovačem, a díky tomu, že ten odpoledne volal manželce, tak zjistí, odkud volal a v uvedeném pokoji nalezne policie jeho mrtvolu – podřízl se nožem – ale samozřejmě to není on, jak se dovídáme v posledních sekundách filmu....
Velmi zajímavý film, kdy se na malém prostoru jak časově tak místně (děj se odehrává během 80 minut v telefonní budce) odehrává obrovské psychologické drama o přežití, kdy Stu hraje na více frontách a každému musí říkat trošku něco jiného, i když se všichni vzájemně slyší... Opravdu velmi dobré, atmosféře filmu pomáhá i střídání záběrů – prakticky statické na Stua a nervozní těkání po okolních domech – kde asi je? Film samozřejmě herecky stojí na výkonu Stua a jeho proměně z frajera po štvanou zvěř – a i to je OK, takže opravdu doporučuju. Hodina dvacet uběhne jak nic.... Zajímavé je, když si díky tomuto filmu (a několika detailům v něm) člověk uvědomí sílu slova, roli pravdy – i její možné podoby, obecně sílu televize a možnosti komunikací jako takových...