Člověk obojživelník
Tento sovětský sci-fi film z roku 1962 patřil k jedněm z prvních filmů vůbec, které jsem viděl v kině v rámci povinné školní docházky, ale jediné, co jsem si z filmu pamatoval, bylo pár podvodních záběrů a úplný závěr filmu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem nyní zjistil, že nejde o ryzí sci-fi, ale spíše o romantický příběh o lásce s báječnou atmosférou latinskoamerických přímořských měst. A i přes zemi původu, tedy Sovětský svaz, není ve filmu žádná komunistická propaganda, pominu-li rovnostářské teorie o podvodní říši, které jsou však v utopických dílech běžné.
Na začátku filmu poznáváme snědé obyvatelé přímořského města, kteří se živí převážně jako lovci perel a při lovu je děsí podivné stvoření, přezdívané Mořský ďábel. Na rybářské lodi bohatého dona Pedra, typického záporáka, poznáváme starého námořníka Baltazara a jeho krásnou dcera Gutiere. Pedro je do Gutiere zamilován, ona ho pochopitelně odmítá a dokonce plave pryč z lodi. Při tom ji napadne žralok, mořský ďábel ji zachrání, ale jeho zásluhy si přisvojí don Pedro, který připadne i na myšlenku polapit mořského ďábla a využít jej pro lov perel. Dále poznáváme doktora Salvatora, významného lékaře a jeho syna Ichtyandra, který měl nemocné plíce a tak mu otec implantoval žraločí žábry. Ichtyandr tak může tak žít na suchu i ve vodě, ve které však nesmí být příliš dlouho a je mezi lidmi znám právě jako mořský ďábel.
Ichtyandr se při záchraně Gutiere do ní zamiloval a vydává se ji hledat do města, jeho bloudění, naivita, mládí i nezkušenost při kontaktu s lidmi jsou skvělé. Po nějaké době se mu ji podaří skutečně najít a postupně získává její sympatie a lásku. Přímočarý Ichtyandr napadne dona Pedra, ten, zostuzen, zavolá četníky a Ichtyandr se spasí skokem do moře s pouty na rukou a tak je prohlášen za mrtvého. Zoufalá Gutiere svolí se svatbou s nenáviděným Pedrem, aby pomohla chudému otci. Mezitím se Pedrovi podaří ulovit mořského ďábla, jeho otec ho však za pomoci reportéra Olsena, také zamilovaného do Gutiere, zachrání, ale Pedro neváhá a nechá otce i syna zatknout za vniknutí na jeho loď.
Naštěstí má Salvator přátelé, kteří jsou ochotní pomoci jemu i jeho synu, a tak je naplánován útěk Ichtyandra s Gutiere. Pedro ho sice odhalí, ale než vše stačí oznámit policii, Baltazar ho podřízne, stejně jako jeho předci podřezávali ty, kteří je urazili. Ichtyandrův útěk z vězení se nakonec podaří, ale protože byl celou dobu držen v kádi jsou jeho plíce natolik poškozeny, že musí strávit zbytek života v moři. Konec filmu je tedy smutný, obsahuje nenaplněnou lásku i dva zdrcené otce, kteří chtěli pro své děti to nejlepší... A jak nemám rád happy endy, tak zde mi tak trochu chyběl.
Film má překvapivě vydařenou atmosféru latinské Ameriky, kterou podporují i milostné písně a hudba. Hlavní představitel má zvláštní charisma, místy působí "zpomaleně", jindy zase klukovsky, zkrátka je mladý a zajímavý. Film svým zpracováním odpovídá filmům šedesátých let, a třeba skalní dům Salvatora je výborný, byť připomene třeba Fantomase. Také podvodní závěry, byť dlouhé, patří k těm zajímavým. Atmosféra města měla ve své době asi kritizovat zhýralý západní svět, takže dnes je spíše nechtěně parodická, přitom působí příjemným "retro" dojmem. V příběhu nalezneme nejrůznější emoce jako je láska, zrada a nenávist. Vše působí sice mírně klišovitě a jednorozměrně, charaktery postav jsou jasně dány a nikdo se nevyvíjí, maximálně to, že Baltazar zavraždí dona Pedra je mírně nečekané. Zkrátka jsem od filmu čekal sovětský blábol a DVD jsem koupil spíše z nostalgie, film mě ale mile překvapil.