Uchvácen ženou (Tatt av kvinnen)
Tento norský film mi svou atmosférou připomněl zajímavý německý film "V červenci (Im June)" a to zejména závěrem, kde hrdina nalézá pravou lásku.
Hlavní hrdina se seznamuje se studentkou Marianne, ta se k němu brzo nastěhuje i se svým žlutým prádelníkem. Jejich soužití není úplně ideální, Marianne je totiž dosti impulzivní a tím převrací jeho snahu o klidný a spořádaný život naruby. Například, když chce hrdina přebarvit prádelník, protože se do jeho bytu barevně nehodí, tak mu Marianne odvětí, ať si přemaluje zdi. Hrdina se chodí uklidňovat plaváním, doma však zjišťuje, že plavecké brýle Marianne značně sexuálně vzrušují. Také jeho pokus o sblížení s jejím otcem, který ho dříve do telefonu seřval, nehodnotí Marianne nijak kladně.
Bouřlivé soužití kupodivu nijak výrazně nenaruší to, když ho jednoho dne vyhodí z práce. Marianne hned spontánně rozhodne, že se vydají na cesty, protože nyní mají oba spoustu času. A tak se vlakem vydávají do Paříže, zde hrdina zakoupí obraz a to jen proto, že se mu líbí. Poprvé tak projevil více spontánnosti, po které Marianne stále volá. Přesto se jí v Paříži vůbec nelíbí a tak se vydávají dále, náhodně vystoupí z vlaku a skončí v zámku švédského vysloužilce. Zde Marianne zůstává a hrdina se vrací do Paříže, aby jí dokázal svoji samostatnost. V Paříží se seznamuje s Mirlindou, jejich sympatie jsou vzájemné, chce ale zůstat věrný Marianne a tak se vrací zpátky do Norska s nadějí, že Marianne bude už doma.
To se samozřejmě nestane, Marianne se vrací později a brzy odjíždí učit daleko na sever. Hrdina za ní jezdí častěji než ona za ním a když jednou přijede nečekaně, zjistí, že si mezitím našla přítele ornitologa. Příště proto přijíždí s poněkud jednodušší Lollik a to jen proto, aby Marianne naštval. Hrdina zůstává sám doma a učí se francouzsky, buduje si vlastní život, když se nečekaně vrací Marianne. Ta mu po nějaké době oznámí, že je těhotná a teprve později mu dochází, že ne s ním a opouští ji docela, bezprostředně se vydává do Paříže za Mirlindou, která na něj čeká. Jeho čekání i opuštění je symbolizováno přemalováním a následným vyhozením prádelníku.
Poselství filmu je v určité spontánnosti a bezprostřednosti, obsahuje samozřejmě pár čekaně nečekaných zvratů a množství humorných situací, vtípků i suchých hlášek, u kterých se upřímně zasmějeme. Přesto nejde vyloženě o komedii, film totiž nabízí takovou uvolněnou romantiku a sladkobolné prozáření všedního dne něčím krásným, takovým láskyplným dotekem. Pro ten pocit těžko hledám slova, ale jde o něco, co spojuje jinak nesourodé filmy jako již zmíněný "V červenci", Jakubiskovo "Sedím na konári..." a právě tento. Je to něco, co se sice v životě nestává, ale člověk by tak nějak chtěl, aby se stávalo, pro mnohé je to možná kýč, přesto je to krásné. Upoutávka filmu slibuje krásnou Norskou přírodu, tu si užijeme ve scénách odehrávajících se na severu, ale obraz mi v brněnském Artu přišel dosti temný až vyblitý.
- Gastro-foto-report Norsko
- M.Moynihan, D.Soderlind - Lords Of Chaos - 1.díl
- M.Moynihan, D.Soderlind - Lords Of Chaos - 2.díl
- Na sever
- Norsko 2009, 1. díl - Bergen
- Norsko 2009, 2. díl - Voss - Ulvik - Tvindefossen - Stalheim
- Norsko 2009, 3. díl - Gudvangen - Flam - cesta do národního parku Jotunheimen
- Norsko 2009, 4. díl - Jotunheimen - Elveseter - Lom
- Norsko 2009, 5. díl - Dalsnibba - Geiranger - Cesta Orlů
- Norsko 2009, 6. díl - Cesta trolů (Trollstigen)
- Norsko 2009, 7. díl - údolím Gudbrandsdalen do Lillehammeru
- Norsko 2009, 8. díl - Lillehammer - Gjovik
- Norsko 2009, 9. díl - Oslo
- Panenství na obtíž (Bare Bea)
- Papírové modely - Kostel sv. Ondřeje v Borgundu, 1:120
- Sigrid Undsetová - Šťastné dny
- Soudruzi, třeste se (Comrade Pedersen)