Pudr a Benzin
Prvorepublikové filmy dua Voskovec-Werich byly na DVD dlouho nedostupná a k jejich vydání došlo až před vánoci 2010, což byl pro mnohé výborný (vánoční) dárek.
Debutový film "Pudr a Benzin" z roku 1931 kombinuje divadelní svět s filmovým. Strážník (J.Werich) a řidič (J.Voskovec) se seznámí při bouračce, při které poznáváme i herečku Martu, rozhádanou s divadelním autorem Davidem. Oba hrdinové se s ní setkávají opakovaně, berou ji na výlet i na box, kde provádí takové pitomosti, že je divadelní manager najme jako komiky. První zkouška se jim nevydaří a situaci zachrání až písní "Ezop a brabenec", jejich působení v divadle je pak velmi úspěšné. Paralelně sledujeme osudy Martina bratra, který se zaplete do pašování kokainu - (jeho) skupinu pašeráků pomohou oba komici bezděčně odhalit.
Film je trochu nesourodý, zvlášť linie pašeráků mi přijde zhola zbytečná, ale ostatní scény jsou skvostné a plné skvělých gagů. Vrcholem jsou samozřejmě klaunovské scény, zvlášť "napnelismus" a "cukatura" mě spolehlivě rozesmějí stejně jako hledání konce lana, podařená je i oprava porouchaného Wericha a u boxu mě baví přesazování diváků a "kouzlo uniformy". Vydařené jsou i jednotlivé dialogy a drobné gagy obou hlavních protagonistů, kdy je vidět, jak výborně si oba rozumí a o co slabší byl později Werich sám, byť mu byl Horníček zdatným partnerem. Poněkud odlišnou atmosféru přináší scéna výletu, kromě přírodní romantiky a pár situačních gagů, včetně nijak originálního proplétání se lehátkem, obsahuje také Werichovo zoufalé a roztomile odzbrojující - klobouk, haló, klobouk. Z drobných gagů zaujme i souboj v dílně ukončený hasičskou stříkačkou jak od Chaplina a mnohé další (situační) momenty. Potěší i hudba a písničky J.Ježka ("Buggati step", "Ezop a brabenec", "Nikdo nic nikdy nemá") a to i v samotném úvodu zrychlující se jízdy Prahou končící bouračkou.
Film je možná trošku rozháraný a nesourodý, přesto je výborný a celkem originální. Docela se liší od běžné prvorepublikové produkce, což může být dáno nezkušeností s filmem jako médiem ale také může jít o umělecký záměr - vše mi totiž připadá trošku přetažené a nerealistické, spíše divadelní a avantgardní. Jenže k tomu mi zase nesedí dobrodružná linie s kokainem, takže to není vůbec jednoduché. Ale ono na tom až tak nezáleží, důležitý je skvělý zážitek.