Brusel 2009 - říjnová pracovní cesta
Úterý
Moje pracovní cesta do Bruselu nezačala nejlépe. Doma totiž zapomínám pas a tak se pro něj musím vrátit, potřebuji ho pro vstup do budovy NC3A. Kvůli tomuto zdržení ruším plánovanou schůzku s kolegou, možná zbytečně, protože pak trčím tři hodiny na Ruzyni. Tam mě překvapuje, že se kouřit může jen v restauracích, dávám si poctivou gulášovku a pivo za 130. V letadle dostáváme tvrdou bagetu od Hamé, je těsně před projitím a není nic moc. První let letadlem byl pro mě kdysi dobrodružství, teď už jde o rutinu a nudu, v uších mi hučí i když zkouším rady z letáku ČSA.
Bruselské letiště je větší a zmatenější než si pamatuji, totéž platí o dopravě. Hotel Express by Holiday Inn leží cca 2km od letiště a tak jsem nějak podcenil přípravu, nějak nevím, jak se k němu dostat. Ptám se řidiče autobusu, v mapě z google maps se moc nevyzná a chytá se až na Holiday Inn. Poradí mi správný autobus, tedy 272, když však přijede, tak zjišťuji, že se lístky platí mincemi. Ty jsem taky zapomněl doma, mám jen 20E bankovky ale po chvíli přemýšlení mi řidič řekne, ať jedu i tak, že když přijde revizor, že mu to vysvětlí.
A tak jedu načerno, sám v prázdném autobuse nočním Bruselem, jiným směrem než jsem čekal - není to moc příjemný pocit... Po pár zastávkách začne řidič přemýšlet, kam vlastně chci, nějak se nemůžeme domluvit, Holiday Inn opět zafunguje a vystupuji kdesi v polích. Jde o komerční oblast plnou hotelů a tak docela snadno nacházím ten můj, který je ale jen BB, tedy nocleh a snídaně. Na pokoji mě překvapuje rychlovarná konvice, čaj a kafe, dokonce je i síťový kabel ale internet je placený. Na žádnou noční procházku nemám sílu, navíc se potřebuji připravit na další den.
Středa
Den začíná snídaní, spíše mizernou, na výběr jsou tři druhy buchet, jeden druh šunky a jeden druh sýra - co by taky člověk nechtěl za 90E na noc. Jak jsem už psal, dopravu jsem podcenil a tak jsem si naivně myslel, že se z hotelu k budově NC3A, v těsném sousedství NATO HQ, dostanu snadno, že prostě přejdu hlavní čtyřproudovku do centra a je. Hned na první pohled vidím, že to je nesmysl a tak jdu po rovnoběžné ulici dost dlouho, než konečně dojdu k přechodu, skoro jsem se bál, že tam žádný nebude. Přechod je až u hlavního vstupu do NATO HQ a tak se vracím skoro půlku cesty a ptám se několika strážných, jestli jdu dobře. Konečně se dostanu na správnou vrátnici, kde mě po mírných zmatcích pouští dovnitř, předtím mi ale seberou pas, mobil i PDA, protože mají foťák. Ale "badge" pro návštěvníka mi zapomněli dát, tak se ještě pro něj musím vrátit.
Když po více než devíti hodinách vycházím tak zjišťuji, že jsem během dne utratil všechny mince, takže zase nemám na autobus. Proto jdu zase pěšky, na dalšího dobrotivého řidiče nespoléhám, bohužel leje jak z konve a deštník jsem z bezpečnostních důvodů nechal na pokoji.
Po návratu do hotelu vyrážím hledat večeři a to do "normálního" Holiday Innu. Jídla zde začínají na 15E, zkouším jakési kuře s "thai broth" a pivo. Bohužel donesli Stellu a pak vařený kuře i s kůží (??) v zelené fazolce, mrkvi, houbách a nudlích. Oceňuji málo přílohy, jak je na západě zvykem, ale maso nic moc, večeře za 25E mě spíše zklamala. Při dosavadním průběhu cesty nepřekvapí, když mi kus másla skončí na displeji PDA a tak je jediným pozitivem volně dostupná wifi z Apple storu.
Čtvrtek
Protože jsem si vzal deštník, tak neprší a přes den svítí slunko natolik, že musíme vyzkoumat, jak se stahují žaluzie. K obědu losos, k večeři jehněčí (zbytečně krvavé) v důstojnické jídelně, ceny jsou mnohem příznivější, obědy se pohybují od 4 do 8 euro, večeře kolem 12.
Pátek
I dnes je jasno a jako každý den je nějaký drobný problém na vrátnici. Končíme už po obědě, tentokrát zkouším telecí, ale na procházku po Bruselu není čas ani nálada. A tak se poflakujeme v nějakým levným marketu a pak v Carefuru. Poté míříme na letiště, při kontrole se někteří musí zout, jiní ne a já se děsím dne, kdy se budeme svlíkat do naha. Čekání si krátím polívkou, pivem (má 8,5%) a Sweet Mintem, což je poněkud odvážný ovocný koktejl. Nějak jsem se ale zamyslel a málem nestihl letadlo, dobíhám těsně před začátkem nástupu. Cestou nabíráme drobné zpoždění a tak mi v Praze kvůli tomu o tři minuty ujíždí vlak, hodinu čekám na další a domů se dostávám až po půlnoci.
- Brusel 2008 - den poslední a odlet
- Brusel 2008 - přílet a den první
- Brusel 2008 - výlet do Brugg
- Brusel 2011 - cestopis
- Brusel 2011 - fotky
- Brusel 2018 - Muzeum automobilismu a Vojenské muzeum
- Firemní klientela na nádraží
- Gastro-foto-report Belgie
- Nad propastí soudruhu rektore, nad propastí...
- Pendolino a tolerance
- Pendolino 2 aneb naleštěný prd
- Rozbitej jak Varšava
- Švédsko 1.
- Švédsko 2.
- Švédsko 3
- Švédsko 4
- Vlakem nebo pěšky?
- V Praze je blaze
- Železniční solidárnost