Pelíšky
Tento film ve mně vždy evokuje vánoční atmosféru – přestože se o vánocích odehrává zhruba první polovina této dvouhodinové fresky a navíc nejde o vánoce vyloženě idylické... Ve filmu sledujeme osudy dvou rodin v době před pražským jarem a v srpnu 68. Obě rodiny žijí v jednom domku, v obou případech jde o rodiny vojáků, kteří jsou na první pohled hodně rozdílní, ale ve skutečnosti jsou si mnohem více podobní, zejména jistým despotismem, kterým vládnou v rodině. P. Kraus (J. Kodet) je vysloužilý voják z odboje (a nepokrytě proti-komunistický), kdežto major Šebek (M. Donutil) je současný pro-režimní voják - a z jejich politické rozdílnosti samozřejmě plynou konfliktní situace. Do toho se Michal Šebek snaží sbalit Jindru Krausovou, která ale myslí jenom na hezouna Aliena, který žije sám v děcáku, protože má rodiče v Americe. Mezi další motivy patří hledání učitelky Evy (E. Holubová), sestry pí Krausové, která hledá otce pro svého syna Péťu. Ve "vánoční" části sledujeme jednak oslavu vánoc u Šebků, kam se vydává i jeho bratr (B. Polívka) s matkou, u Krausů a u Evy, kde dělá krásné vánoce neúplné rodině Evin kolega (Dušek). V druhé části, po smrti pí Krausové se Kraus nečekaně sblíží s Evou a následuje svatba a svatební cesta do Londýna – ze které se nevrátí.
Děj jako takový asi nemá cenu více popisovat, každý ho zná, vždyť jde o jednu z divácky nejúspěšnějších komedií posledních let - a nutno říci, že zaslouženě, zejména díky hereckým výkonům (jako bratři se výborně doplňují Donutil a Polívka, Kodet exceluje v životní roli, Eva Holubová, Stala Zázvorková a další, osobně jsem dříve nemusel moc Duška, ale při posledním sledování filmu jsem si na něj nějak zvykl), ale hlavně kvůli hláškám a některým scénkám, které doslova zlidověly: Nikdy, nebo navždy, Dávám bolševikovi rok, maximálně dva, Maršál malinovský (kaťuša), Hledáš něco, soudruhu? (následované nekompromisním Kodetovým sejmutím Duška), měření Kodiaka, To by mě zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu, Vydržaj pianěr, Muž s koženou brašnou, Maminko, ty nám celá hoříš. Brašule, to neuděláš, Jen uletět - to muselo dát práce, a přitom je to taková blbost, A to sem ti tu nástěnku chtěl svěřit (gagarinův bratr), To máme zase rajskou - Co vidíš - Kuře - Tak vidíš. Šukání je pro děcka, chlapi se napijou, Anarchistický bohém, rudý bolševický nok. Co z toho plyne? Že jsem průměrná ženská. Učitelka, ale naprosto nepoučitelná, otrávit v naší elektrické troubě? A další...
Je otázka, jak dlouho ještě budou tvůrci těžit ze srpnové okupace, která už dnešní mladé generaci nic neříká, a jak by dopadl film bez výrazných herců. Někteří kritici film odmítají, ale osobně si myslím, že jde o typický případ nenáročné rodinné zábavy, ze které v člověku zůstane určitý příjemný pocit – a občas se potřebuje pobavit každý. A některé drobné vtípky stojí za to – drobná opozice pí Šebkové – třeba kuře místo rajské, nebo když Donutil honí syna na ulici, tak mu manželka nenápadně nastaví nohu. Film začíná i končí pokusem o sebevraždu – nejdřív Michal z nešťastné lásky, na konci otec po příchodu rusů. Nebo Kraus, který je na jednu stranu prvorepublikový elegán a gentleman, na struhou stranu cholerik, který doslova bojuje se svojí pubertální dcerou, která používá zákeřné zbraně typu knedlík vs. nok a další drobné provokace. Přesto nejde o vyloženě veselý film, jak by se z množství hlášek a vtípků mohlo zdát, a to ze dvou důvodů – jednak kvůli těžké době a hlavně kvůli úmrtí Vilmy Krausové (která jinak ve filmu nijak nevyniká), které je velmi smutné a přitom citlivě natočené...
Je potřeba tento film brát jako úspěšnou českou rodinou zábavu, která ale snese i přísnější kritéria i opakované podívání – což se o spoustě dalších českých filmů říci nedá....
- Až přijde kocour
- Bathory
- Co je doma, to se počítá, pánové...
- Dívka na koštěti
- Horem pádem
- Chocking hazard
- Kalamita
- Kniha mého srdce
- Knoflíkáři
- Král Ubu
- Mezi námi zloději
- Návštěvníci (Adam 84)
- Partie krásného dragouna
- Pražská pětka
- Román pro Ženy
- Roming
- Slaměný klobouk
- Srdečný pozdrav ze Zeměkoule
- Utrpení mladého Boháčka
- Vážení přátelé, ano
- Vrať se do hrobu
- Vyhnání z ráje
- Zapomenuté světlo