Poslední mohykán
Toto výborná česká komedie z roku 1947 je remakem staršího filmu s Hugo Haasem v hlavní roli, tu jsem však (ještě) neviděl. Mnozí považují původní verzi za lepší, ale podle mě je Marvanův výkon naprosto vynikající.
Marvan ve filmu představuje pražského starožitníka Bořivoje Kohouta, který vládne své rodině tvrdou rukou diktátora, sám se však považuje za ideálního otce a manžela. Bořivoj je také předsedou spolku pro ochranu zvířat, což poznáváme v úvodu filmu, kdy se cestou z aukce zastává týraného koně. Jeho skutečnou podobu tak poznáváme až po příchodu domů při věšení obrazu, kdy dokáže zapřáhnout a tyranizovat celou rodinu, tedy manželku, obě dcery, syna i posluhovačku. Scéna je sice zřejmě inspirovaná podobnou ve Třech mužích ve člunu od Jerome Klapka Jerome, na její kouzelnosti to ale nic neubírá.
Zmíněná scéna vrcholí příchodem Ing. Bečváře, kterého jsme poznali hned v úvodu jako drzého mladíka na aukci. Ing. Bečvář chodí s jednou ze dcer, samozřejmě bez otcova vědomí, a tak se rozhodl otce blíže poznat. I tato scénka patří mezi povedené a je zakončena ironickým představením skvělého vynálezu, zvaného dveře. Ing. Bečvář se však nevzdává a vlichotí se Kohoutovi s tím, že obdivuje jeho výchovné metody a chce o nich napsat knihu, ve které ho vylíčí jako posledního mohykána pravého mužství.
Bořivoj odjíždí za svým bratrem, lesníkem Jaroslavem, představovaným J.Marvanem ve dvojroli, Jaroslav je pravým opakem Bořivoje, jde o veselého chlapíka oblíbeného celou rodinou. Odjezdu otce využije "opuštěná" rodina k uspořádání mejdanu, kam si všichni mladí přivádí své milé. Bořivoj je ale zvědavý na Bečvářovi dojmy z jeho rodiny a tak se pod záminkou zmeškaného vlaku vrací, rodině se jen s vypětím všech sil podaří zamaskovat stopy mejdanu. Pro jistotu odváží Bečvář Bořivoje druhý den svým autem, kvůli poruše však zastaví před cirkusem. Bořivoj se vydává na představení a v jeho průběhu vleze do lví klece, kde kárá krotitele za kruté zacházení se zvířaty. Kvůli tomu skončí v blázinci a ocitá se v pokoji se simulantem, který šije neviditelné šaty a nutí Bořivoje ke spolupráci.
Bečvář se vrací ke Kohoutovi domů, kde potkává Jaroslava a spolu se vydávají do blázince. Zde se oba bratři prohodí, protože Jaroslavovým snem je tajně pozorovat, jak v jeho nepřítomnosti rodina dál perfektně šlape. V domnění, že jde o strýce si ale celá rodina okamžitě na otce stěžuje jako na diktátora, stěžují si na pokrytectví, přetvářku a neupřímnost. To vše je pro Bořivoje těžký šok, ale brzy se ze všeho vzpamatuje a dokonce se změní k lepšímu. Tento závěrečný moment nápravy vypadá vždy podivně, ale je to něco, co člověk očekává.
Marvanův výkon v hlavní dvojroli je opravdu výborný, role starožitníka Kohouta mu snad byla psána přímo na tělo. Kromě něj se ve filmu objevují spíše neznámí a nijak výrazní herci, přesto obsahuje film spoustu vtipných momentů, divák se tak skoro celou dobu směje a baví. Kromě již zmíněných scén stojí za zmínku i celý pobyt v blázinci korunovaný tím, že Jaroslav sprchuje zřízence. "Poslední mohykán" je samozřejmě jen jednoduchá zábava, ale v mistrném provedení.
- Anton Špelec, Ostrostřelec
- Baron Prášil - Když Burian prášil
- Čapkovy povídky
- Dovolená s Andělem
- Fantom Morrisvillu
- F.L.Věk
- Funebrák
- Jánošík
- Karel a já
- Kristian
- Nebe a dudy
- Nezlobte dědečka
- Nikdo nic neví
- Noc na Karlštejně
- O věcech nadpřirozených
- Partie krásného dragouna
- Pěnička a Paraplíčko
- Provdám svoji ženu
- Prstýnek
- Přednosta stanice
- Přítelkyně pana ministra
- Revizor
- Ryba na suchu
- Řeka čaruje
- Smrt černého krále
- Šíleně smutná princezna
- Škola základ života
- Tetička
- Těžký život dobrodruha
- To neznáte Hadimršku
- Ulice zpívá
- U pokladny stál
- Valentin Dobrotivý
- Vražda v hotelu Excelsior
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zlaté dno
- Železný dědek