Zapomenuté světlo
Režisér T.Michálek si vybírá pro své filmy obtížně zfilmovatelné předlohy a "Zapomenuté světla" Jakuba Demla nepatří mezi výjimky. Sám režisér však říká, že film nemá s Demlem nic společného a z knižní předlohy zůstala zachována "pouze" postava faráře a jeho vnitřní pochyby a dále postava milované, těžce nemocné ženy. Ostatní, a zejména vnější, prvky příběhu jsou zcela odlišné, příběh je zmodernizován a je umístěn do doby končícího socialismu, tento posun filmu výrazně pomohl.
V úvodu filmu se seznamujeme s vesnickým farářem Holým (B.Polívka) a jeho zchátralým kostelem. Poznáváme i jeho blízké, totiž saniťáka Kinského, potomka slavného šlechtického rodu, svérázného sochaře Klímu (J.Pecha), rakovinou trpící Marjánku (V.Žilková) a další. Ve filmu sledujeme marný farářův boj o záchranu kostela a renovaci jeho střechy i vnitřní hledání vlastní užitečnosti, když se snaží pomáhat trpící Marjáně. Ta, ani její manžel, o jeho pomoc nestojí, což Holému nebrání v jeho snaze a svojí pomocí přivádí Marjánku do nepříjemných situací, tím se jeho pomoc obrací proti oběma. Postupně však najde cestu k Marjánce i jejímu manželovi, za pomocí chlapů z hospody se mu podaří provizorně opravit střechu - líbilo se jim, jak se s nima ožral, tak mu spravují střechu :-).
Holý se utkává a bojuje i s památkáři, funkcionáři stranickými i církevními a všichni mu radí, ať je rozumný, jako třeba jeho spolužák ze semináře (J.Lábus), jenže Holý bojuje za svůj kostel a své farníky. V kostelíku je hrobka Kinských a renesanční plastika svatého Jindřicha, kolem té se motá bavorský překupník - Holý proto začne přemlouvat Klímu, aby vytvořil kopii s tím, že originál prodají a tím získají peníze na opravu střechy. Pomoc hledá i u Kinského a jeho staré tety (Z.Kabátová), pomůže mu paradoxně až její smrt, protože teta chce být pohřbená v rodinné hrobce. Díky tomu je kostel znovu otevřen a Holému je vrácen státní souhlas, což mu okamžitě vynese podezření v církevních kruzích, že "něco" podepsal. To už je hotová kopie sochy, při předávání originálu jsou ale všichni zatčeni a situaci nezlepší ani nález pokladu v tajné dutině sochy. Po měsíci je Holý propuštěn, celá situace je raději zametena pod koberec a dochází k seriózní rekonstrukci kostela. Jenže kostel během ní vyhoří, Marjánka podlehne rakovině a film končí.
Film je natočen citlivě a přitom realisticky, jednotlivé postavy jsou skvěle zahrány a hlavní představitelé byli po zásluze ocenění Českým lvem. Nejvíc překvapil B.Polívka, který je překvapivě lidský, civilní a vážný, v zahraničí ani nevěřili, že jde o komika, také V.Žilková je skvělá, živelná i trpící. Krásné jsou i exteriéry, ať už podzimní nebo zimní, film provází v mnoha scénách krásné barvy i hra světel.
Film zachycuje marasmus doby, kdy se i církev snažila vycházet vstříc režimu, jenže Holého tragedie je osobní - nemůže opravit střechu, nemůže ochránit před nemocí - může se jen pomodlit. A jeho bezmoc zvětšuje i to, že Marjánku miluje a proto neví, co má dělat, což ho dosti polidšťuje. Jeho pozice a smýšlení není dáno dobou, Holý je člověk nepohodlný každému režimu, je totiž idealista, přesvědčený o pravdě. Je to prostě člověk, který má rád lidi a kvůli tomu se stane zrníčkem prachu v soukolí dvou strojů - strany a církve. Ale je také realista, protože už v úvodu uvažuje o prodeji sochy a tento pragmatismus mi k jeho nadšení moc nesedí. Na druhou stranu je každý člověk komplikovaný a Holý možná chápe, že nesejde na vnějších symbolech - pak by ale nemusel lpět na kostele a mohl by kázat na hoře, jako husité.
Na DVD jsou umístěny dva bonusy - klasický film o filmu o ničem a půlhodinový dokument o J.Demlovi, což je spíše koláž a (divadelní) dramatizace jeho textů. Tato montáž z díla je velmi zajímavá a obsahuje dramatizaci textů, úryvky z kritik i dopisů kritikům a O.Březinovi. J.Deml se zde prezentuje jako nepochopený básník, surrealista, jeho tvorba působí jako proud všeho možného - a stejně tak působí i dokument. V něm se objeví i záběry z Tasova, včetně Demlovy vily, navržené významným architektem brněnské moderny, B.Fuchem. To jen dokazuje, jak je ten svět malý a při té příležitosti mě napadá, zda je sochař Klíma odkazem na L.Klímu - protože cca vrstevníci L.Klíma, O.Březina a J.Deml tvoří naše významné mystiky.
Škoda, že bonusy neobsahují scénku z Manéže Bolka Polívky po zisku Českého lva s "opilou" Žilkovou nebo její vyprávění o tom, jak Bolek, kluk z vesnice, omdlel, když ona zabíjela slepici...