Diarhoe – Ďábelská směs
Začátkem devadesátých let brázdila tato partička brněnská pódia, svezla se na tehdejší módní vlně crossoveru a poté zmizela někde v zapomnění. Do uší posluchačů (nebo aspoň mě) se zapsala hlavně "hitem" se sloganem "extáze řev, dýka amulet". Nevím, kolik nahrávek po kapele zůstalo, já vím jenom o demu "Ďábelská směs" s osmi skladbami z roku 1994, v bookletu kazety jsou otištěny texty pouze prvních čtyř skladeb. Diarhoe hráli v klasickém rockovém složení zpěv, bicí, kytara a basa, na kterou hrál René, který prošel dalšími brněnskými kapelami (mimo jiné mosh-coreový S.R.K.) a myslím, že v té době patřil ke známějším postavičkám brněnské scény.
Už od první skladby slyšíme charakteristické znaky crossoveru té doby, tedy bublající basu, zasekávaný rify, sólující kytary, střídání vokálů. Lze zaslechnout coreové, power i thrash postupy, nejde o vyloženě hopsavý HC, ale spíše o hutný a zatěžkaný sound. Ale postupně se dostaneme i k té skočnosti, bez které si nelze crossover představit. Posluchačsky jsou vděčné i pasáže bez kytar, jenom s rytmikou. Za pochvalu stojí i to, že texty jsou v češtině. A je fakt, že nahrávka šlape a tepe pěkně i po letech.
Třetí skladba je "Šaman" s již zmíněným sloganem "extáze řev, dýka amulet". Tato skladba vybočí naléhavostí tohoto sloganu na začátku, sekaná pasáž zase evokuje Rage Against The Machine, ve druhé půlce skladba zpomalí, prostor dostanou vyhrávky, které vzápětí přechází v energickou HC pasáž. Jde o členitou a zřejmě nejvýraznější skladbu nahrávky.
Podobně, byť ne tak členitě, vyznívají i ostatní skladby, po hutně metalovém "Snu s dominou" následuje spíš funky "Lilie", kde projev zpěváka připomene Křížka z Walk Chock Ice. "Sopor" místy zpomaluje, "Stříkající kolty" charakterizuje valivý metalový rif, kytarové sólo a skandovaný refrén nad rytmikou a v poslední "Faux Pas" zaujme funky basa.
Demo má cca 26 minut, prezentovaný power/crossover se dá poslechnout i dnes, byť je tento styl dávno za zenitem. Navíc dnešní kapely hledají inspiraci u Korn, Sepultury a System of A Down. Nic proti těmto kapelám, ale na crossover počátku 90 let dodnes vzpomínám s nostalgií a kapely typu Jolly Joker, Support Lesbiens, Walk-Chock-Ice, K25A, Rage Against The Machine, Biohazard, Dog Eat Dog nebo Clawfinfer si rád poslechnu dodnes.